A už je to tady! Jarní semestr Sousedské univerzity. Žijeme ve světě, kde se válčí, chudí chudnou a bohatí astronomicky bohatnou, ve světě postiženém nenávratnými změnami, stopami, které v něm zanechali lidé, kteří neustále touží po lepším životě…
Přesto je ráj pro většinu lidí nepředstavitelně daleko… ten pozemský i ten nebeský… Jaké byly představy ráje kdysi a jaké jsou teď? Lze se snažit o spravedlnost pro všechny, když je společnost tak rozdělená, co to vlastně vůbec je ráj, lze ráj na zemi vybudovat silou, a jaké mají představy o ráji dnešní křesťané, jsou v ráji technologické vymoženosti nebo bydlení pro všechny, a co když je celý svět v plamenech, můžeme přesto žít v paralelním světě a pokoušet se o ráj…
Buďte u toho s námi!
středa 25. února v 18:00
Městská knihovna Tábor, Žižkovo náměstí 10
Jak zobrazit ráj? Během trojice přednášek budeme společně hledat způsoby, jimiž na tuto otázku odpovídala vizuální kultura předmoderního světa.
Zatímco moderní sekulární civilizace často usiluje o vytvoření „ráje na zemi“ prostřednictvím ideálního společenského uspořádání, pro středověkého člověka byl ráj především stavem duše po smrti a vytouženým setkáním s Bohem. Obrazy, sochy, architektura a s nimi i hudba, vůně a rituály se stávaly nástroji jak přiblížit nebeskou skutečnost pozemskému světu.
Společně se vydáme na místa napříč časem i prostorem, od pozdní antiky přes významná poutní centra 9.–12. století až po prestižní zakázky doby Karla IV. a zamyslíme se nad tím, jak středověká vizuální kultura dává ráji viditelnou podobu.
Jana Černocká – začínající historička umění, která se během svých studií zabývala architekurou francouzských klášterů 12. století i recepcí středověké vizuální kultury ve Spojených Státech Amerických na počátku století 20. V současné době pomáhá připravovat učebnici dějin umění.
Ivan Foletti – česko-švýcarský profesor dějin umění specializující se na středověké umění a historiografii, a to v tom největším možném časovém i geografickém horizontu: od Francie až po daleký Kavkaz a od pozdní antiky až po recepci středověkého umění avantgarními umělci na počátku 20. století.
Zuzana Frantová – historička umění a redaktorka, která svůj doktorský titul získala za studium památek pozdně antického Středomoří, dnes se však věnuje rovněž francouzskému “romaniku” a nevyhýbá se ani tématům českého vrcholného středověku, která posluchačům představí i během tohoto večera.
středa 11. března 2026 v 18:30
Husitské muzeum v Táboře, Náměstí Mikuláše z Husi 44
Politika není jen technika správy věcí veřejných, ale dramatický prostor, kde se střetává moc, násilí, odpovědnost a jazyk – prostor, v němž se rozhoduje o tom, kdo jsme „my“ a kdo je „oni“. Jak ukazuje Carl Schmitt, politično vzniká tam, kde se objevuje nepřítel; jak připomíná Max Weber, stát je ten, kdo si nárokuje monopol na legitimní násilí; ale jak zdůrazňuje Hannah Arendtová, skutečná moc se rodí nikoli z násilí, ale z jednání a plurality mezi lidmi. Demokracie pak není jen soubor procedur, nýbrž křehký pokus přeměnit konflikt v soutěž, násilí v politiku a nepřítele v protivníka – a právě zde se láme otázka populismu, který slibuje jednotu, ale často spíše přináší rozdělení a (kulturní) boj. Demokracie navíc předpokládá schopnost unést prohru a uznat legitimitu těch, s nimiž hluboce nesouhlasíme – bez této ochoty se mění v pouhou techniku moci. Tato přednáška zve k přemýšlení o tom, zda je politika nevyhnutelně „špinavá“, nebo zda je zároveň jediným prostorem, kde může svoboda dostat skutečnou podobu.
Jakub Jirsa přednáší na Ústavu filosofie a religionistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Oblastí jeho zájmu je antická filosofie a politická filosofie. Vystudoval filosofii na Středoevropské univerzitě (tehdá) v Budapešti. V roce 2025 mu vyšla knížka The Function Argument in Aristotle's Ethics v nakladatelství Bloomsbury. Když má čas, píše i články do novin (v poslední době Seznam Zprávy nebo Přítomnost).
středa 18. března 2026 v 18:00
Vinotéka a galerie U černého kocoura a zeleného stromu, Tržní nám. 2534
Každý si pod slovem ráj představuje něco jiného: pro někoho je to ztracené dětství, pro jiného vyhlídka posmrtného života, někdo se snaží ze všech sil vybudovat ráj na zemi a pro další je ráj oslí můstek k divukrásné poezii nebo dětské knize.
Tři t. č. táborští literáti si vyberou a budou číst z knih a textů, které se právě jim s rájem spojují. Zazní texty současné i pradávné a možná přijde i mírný komentář, bude-li vůbec zapotřebí.
středa 1. dubna 2026 v 18:00
Městská knihovna Tábor, Žižkovo náměstí 10
Na slovenského novináře a autora knihy Výjimečný stav: Jak dobře žít ve zlých časech jsme si připravili spoustu otázek. Nastal výjimečný stav a žijeme už v paralelní polis? Proč mohou být lidé v paralelní polis hluboce šťastní navzdory vnějším podmínkám? Jak vysvětlit výhody demokracie někomu, kdo z ní má strach? V čem spočívá největší hrozba fašismu a proč mu vyhovuje masa lidí, kteří se nenávidí? Je Česko v podobné situaci jako Slovensko? Po rozhovoru budete mít možnost položit ty otázky, které zajímají vás.
Martin M. Šimečka je slovenský spisovatel a novinář českého původu, jemuž v roce 2025 vyšla kniha Výjimečný stav s podtitulem Jak dobře žít ve zlých časech. Martin je od roku 2016 komentátorem Denníku N. Předtím jako šéfredaktor vedl týdeník Respekt, deník SME či týdeník Domino fórum. Jakožto syn filozofa a disidenta Milana Šimečky publikoval do roku 1989 převážně v samizdatu a pestré zkušenosti sbíral v řadě zaměstnání jako ošetřovatel, prodavač, plavčík nebo topič. Byl členem hnutí Veřejnost proti násilí a založil nakladatelství Archa, kde působil jako šéfredaktor až do roku 1997. Mezi jeho díla patří román Džin, který vyšel i v USA a ve Francii, Světelná znamení nebo kniha rozhovorů Kirilla Ščeblykina a Filipa Zajíčka s názvem Jsme jako oni: Rozhovor s Martinem M. Šimečkou o liberálech, pokrytcích a fašistech.
středa 8. dubna 2026 v 18:00
Městská knihovna Tábor, Žižkovo náměstí 10
Jak se měnilo uvažování o sociálním státu a ochraně člověka v moderní historii? Lze říci, že bydlení je základním právem člověka, a co z toho pro nás a pro stát vyplývá? Jak si má poradit mladá generace s ekonomickou nejistotou a nedostupností levného bydlení? Kde začíná a kde končí role státu, obce a jedince v příběhu lidí, kteří v životě neměli štěstí? Mají na štěstí právo všichni a co to vlastně štěstí znamená? Přijďte poslouchat a debatovat už ve středu 8. 4. v 18:00 do Klubovky Městské knihovny.
Lucie Trlifajová, Ph.D. je antropoložka a analytička sociálních politik. Zaměřuje se na problematiku chudoby a sociálních nerovností, prekarizace, bydlení, dluhů, na systémy sociální ochrany a občanství. K těmto tématům publikovala řadu analýz a odborných studií v Česku i zahraničí. V současnosti pracuje na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Je spoluautorkou výpočtu Minimální důstojné mzdy pro Českou republiku.
středa 22. dubna 2026 v 18:00
Truhlárna, Lucínova 3090
Budeme se zabývat jedním z nejvlivnějších konceptů v dějinách západního myšlení, kterým je pojem království Boží. Od jeho biblických kořenů, přes vlivné působení v dějinách až po současné zneužívání a využívání v politické oblasti a kulturních válkách.
Prof. PhDr. Tomáš Petráček Ph.D. et Th.D. (* 1972 v Hořicích v Podkrkonoší) je katolický kněz, historik a teolog. Roku 2002 ukončil studium historie a etnologie na Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK Praha doktorskou prací Fenomén darovaných lidí v přemyslovských zemích 11. a 12. století (Praha 2003). Ve švýcarském Fribourgu získal licenciát z teologie (2005), doktorské studium dokončil na CMTF PU v Olomouci (2008). Kromě dlouhé řady studií z oblasti sociálních dějin raného středověku a moderních církevních dějin publikoval oceňované vědecké knihy Výklad Bible v době (anti-)modernistické krize. Život a dílo Vincenta Zapletala OP (2006), Bible a moderní kritika. Česká a světová progresivní exegeze ve víru (anti-)modernistické krize (2011), Církev, tradice, reforma. Odkaz Druhého vatikánského koncilu (2016) a Západ a jeho víra. 9,5 teze k dopadům Lutherovy reformy (2017). Kromě tříletého studia ve Fribourgu absolvoval delší zahraniční stáže ve Frankfurtu, Římě a na Yale University. Působí v Hradci Králové jako univerzitní kaplan, přednáší historii na KTF UK v Praze a na PdF UHK v Hradci Králové, kde je vedoucím katedry kulturních a náboženských studií. Je profesorem Karlovy univerzity v oboru moderní hospodářské a sociální dějiny. Je emeritní kanovník kapituly Všech svatých na Hradě pražském. Roku 2013 byl královéhradeckým biskupem msgr. Vokálem ustanoven postulátorem procesu blahořečení P. Josefa Toufara.